měšťanský dům Burgher house

Měšťanský dům v Banskej Štiavnici v Banskobystrickém kraji je nárožní objekt z roku 1600. Stavba reprezentuje typy měšťanských domů pozdní renesance a baroka. Je evidován Památkovým úřadem SR pod číslem ÚZPF 2579.

Objekt se nachází na mikroosadí jako koncový nárožní dům. Jeho poloha určuje původní urbanistickou situaci v souvislosti s hlavní a boční komunikací. Architektonicky si zachoval celkový výraz a podlažno-prostorovou strukturu, i když odstranění části bočního krídla narušuje jeho hmotný výraz. Koncept fasády byl částečně změněn úpravou parteru.

Banskostajovické měšťanské domy jsou charakteristické svým umístěním v prudkém terénu. Příkladem jsou stavby u Náměstí Sv. Trojice. Jsou tři- až čtyřpatrové, přičemž poslední podlaží slouží zároveň jako přízemí v zadní uličce. Při výstavbě se využívaly i starší neorganizované zástavby, mezi kterými zůstaly úzké uličky. Pivnice byly hledány do skalnatého podloží a v některých případech procházely do bývalých štolní. Později vznikla radová zástavba díky rozšiřování domů a zastavováním sousedských uliček.

V středověku byly měšťanské domy převážně dřevěné, murované pouze u solventnějších majitelů. Typologie se vyvíjela od věžových domů, které tvořily obranný systém, přes komorové domy s jednoduchým pozdolním podlažím a černou kuchyní, až po síňové domy a domy s přejazdem. Specifickým typem byl dům se výškou. Měl snížené podkroví pro skladování zboží citlivého na vlhkost, což se na fasádě projevovalo řadou malých oken s okénky nebo kovanými zaklopky. V období baroka šlechta seskupovala více parcel a přestavovala je do městských paláců se upraveným předním nádvořím a reprezentativními schody. V 19. století se objevily nájemné a pavlačové domy s čtyřkrídlovým blokem a centrálním dvorem.

Aktuálně v původních měšťanských domech zůstala zachována funkce bydlení, i když se změnily její standardy. V patrech mnoha objektů přetrvává obchodní funkce.