Spečené valy Fired earthwork

Spečený val (Spečený val) v obci Pečenice v Nitranském kraji je dlouhý zemní val evidovaný Pamiatkovým úradom SR jako národní kulturní památka ze 4. až 5. století. V terénu se projevuje viditelnými pásy zeminy a kamene v délce více než 60 kilometrů.

O stáří, poloze a významu tohoto objektu existuje velmi málo historických pramenů. Písemné zmínky o něm pocházejí již ze 13. století pod latinským názvem Fossa giganteum. Val obrů je známý také pod mnoha jinými názvy, jako jsou Spečený val, Dlouhý val, Rimanská cesta (Římská cesta), Slovenský čínský můj nebo německý názv Teufelsmauer. Vznik a přesný význam se badatelé snaží objasnit prostřednictvím archeologických výzkumů. Starší teorie předpokládaly různá období datování od mladší doby bronzové, přes období kolem roku 0, 4. století po Kristu až po Velkou Moravu. Andrej Kmeť a později Štefan Janšák předpokládali, že jde o úmyslně založený oheň ke zkvalitnění technických vlastností stavby. Moderní výzkumy Titusa Kolníka, Eduarda Hovorky a Alexandra Túniya však přinesly jiná zjištění. Zjistili, že dřevěné palisády byly pokryty zeminou a při útocích jen tlely, přičemž objem ztvrdlých částí je zanedbatelný. Zhodnotili je spíše jako troskové, vysoce porézní bloky andezitové lávy.

Památku tvoří široké viditelné pásy zeminy a kamene, na některých místech žluté či červené barvy, které byly lemovány dřevem nebo kameny. V Pečenicích prováděl v sedmdesátých letech 20. století výzkum archeolog Titus Kolník. Popsal, že val je v základně dvanáct až patnáct metrů široký, na temeni má šířku dva až čtyři metry a výška dosahuje jednoho až tří metrů. Místy se val tyčí až do výšky šest metrů nad okolní terén a dosahuje šířky při úpatí až sedmnáct metrů. Po jeho stranách se nacházely několikametrové příkopy, které jsou dnes již zasypané. Stavba měla takovou orientaci, že dřevěné palisády se nacházely na západní straně a útoky se tedy očekávaly z východu.

Vlastníci a správci této památky nejsou v historických pramenech detailně specifikováni. Pamiatkový úrad SR eviduje objekt od roku 1963 v Ústředním seznamu památkového fondu pod unifikovaným názvem VAL SPEČENÝ a číslem ÚZPF 1625/1.

Mezi klíčové momenty výzkumu patří práce Andreja Kmeťa, který v roce 1900 prodloužil průběh valu až ke Zvolenu. Novější výzkumy z roku 2010 však ukázaly, že Val na Dráhach ve Zvolenu je samostatný raně středověký obranný val. Prelomem (Přelomem) byly také terénní práce Štefana Janšáka v letech 1930 až 1968, který objevil a zdokumentoval nové archeologické lokality a topograficky vyznačil průběh valu od Šiah po ústí Ipľa do Dunaje. V roce 1976 proběhl výzkum v lokalitě Čriepeš v katastru Žemberovců, kde výzkumníci identifikovali starou keramiku a zbytky ohořelého dubového dřeva.

Aktuálně jsou stopy valu viditelné v terénu od Dunaje až po vrch Sitno v délce více než 60 kilometrů. Průběh zahrnuje území podél východního břehu Hronu a Ipľa přes Kováčovské kopce, Chľab, Súdovce, Žemberovce, Pečenice, Jabloňovce, Segíňovu dolinu a Počúvadlo. V Pečenicích na vrchu Vtáčnik je val dobře sledovatelný v délce asi 1,2 kilometru. O Obřím valu v místní lokalitě Hrádok informují tabule na naučné stezce, které nechal osadit bývalý starosta obce.