meštiansky dom Burgher house

Měšťanský dům v Banskej Štiavnici

Banská Štiavnica, Banskobystrický kraj

Tento článek je o měšťanských domech.

Středověk

V období středověku byly domy dřevěné (typologicky velmi blízké lidové architektuře), jednotlivě u solventnějších majitelů, zdivoňované. Typy domů byly ovlivněny materiálem, ze kterého byl dům vyhotovený, spůsobem vytápění, solventností majitele a způsobem obrany.

Věžový dům - to byla bloková vícepodlažní stavba, situovaná na parceli s vysokým kamenným murem. Hospodářský objekt byl z hygienických důvodů umístěn na opačné straně parcely. Věžové domy spolu tvořily účinný obranný systém.

Komorový dům - dispozičně se nelišil od rolnického domu, měl jednoduchý podélný půdorys. K příčelí byla umístěna přední izba, do dvora orientovaná komora a mezi nimi v střední části byla umístěna černá kuchyně.

Období baroka

V 17. a zejména v 18. století nastal zvýšený zájem šlechty o pobyt ve městě, což souviselo s jejími funkcemi v župní, resp. vojenské administrativě.

Období 19. století

Narostl počet obyvatel ve městech. Obytné nájemné domy zabezpečily o velkém množství vyšší míru hustoty osídlení.

Pavlačové domy - byly charakteristické uzavřenou dispozicí čtyřkřídlého bloku s centrálním dvorem, přístupným pomocí dvou protiúhlých projezdů. Na konci pavlače byly umístěny společné hygienické zařízení.

Domy chudoby, železářské domy - byly na okraji města, často tvořily součást prostoru u hradby.

Architektura 19. a 20. století

Původní objekty se modernizovaly především v parteru. Mnohé si zachovaly původní funkční využití (obchod), způsob prodeje se však více orientoval na reklamu.

Funkce bydlení se v původně obytných měšťanských domech zachovala dodnes, změnily se pouze požadavky na standard bydlení.

Příklady měšťanských domů

Městský dům, Ulica Andreja Kmeťa 5, Banská Štiavnica

Měšťanské domy v Banskej Štiavnici zahrnovaly do výstavby i starší neorganizovanou zástavbu. Pivnice, hladinově do skalního podloží procházející, přecházely v některých domech do štolň.

Ozvláštním rysem banskoštavnických domů je situace v prudké terénní konfiguraci. Pozdějšími úpravami, rozšiřováním domů a zastavbou sousedních uliček vznikla radová zástavba.

Městský dům má výrazné postavení vzhledem k původním urbanistickým aspektům. Fixuje starší urbanistickou situaci v souvislosti s původní komunikační trasou a boční komunikací.

Zdroje:

* Kolektiv autorů: Prezentace architektonického dědictví II. Bratislava. Perfekt 2008. * Dvořáková, V.-Kollár, D.: Kulturní krásy Slovenska, Nejkrásnější města. Bratislava. Dajama 2007. * Botecký, A.-Kvasniová, M.: Architektonicko-historický výzkum. Bratislava. 2009 * http://www.horehronskemuzeum.sk/mestiansky-dom * http://www.nitra.sk/?id_menu=3844&limited_level=1&stop_menu=3381